Významní rodáci

Pavel Křížkovský

V sousedních Holasovicích se dne 9. ledna 1820 narodil významný český hudební skladatel Pavel Křížkovský. Pocházel z velmi chudého prostředí. Na křtu obdržel jméno Karel. Matka byla nádenicí a v Holasovicích žila u svých bratří Jakuba a Jana, kteří se živili ševcovstvím a přivydělávali si muzikantstvím. Otce Karel Křížkovský vůbec nepoznal. Obecnou školu navštěvoval v Neplachovicích. A právě zde si povšiml tehdejší učitel Alois Urbánek jeho hudebního nadání a dopomohl mu ke studiu. Křížkovský navštěvoval nejdříve hlavní školu v Opavě. Tam byl také přijat do sboru zpěváčků – vokalistů. Po dokončení opavských studií v r. 1840 chtěl Křížkovský pokračovat na filosofii v Olomouci, avšak sešlo z toho pro nedostatek peněz. Aby nebyl odveden k dlouholeté vojenské službě, složil učitelské zkoušky a učil na škole v Jamnici a potom v Opavě. R. 1843 za pomoci přátel odešel do Brna pokračovat ve studiích. Přitom působil na choru starobrněnského kláštera, do něhož i vstoupil a přijal řádové jméno Pavel. Jako ředitel kůru mohl se cele věnovat hudbě. Působením brněnských vlastenců zejména Sušila, Klácela a Rambouska probudilo se v Křížkovském živé vědomí národní, které se projevilo svérázným způsobem zejména v jeho činnosti skladatelské.

K národnímu uvědomění Křížkovského přinesl mocné podněty zejména revoluční rok 1848 , do jehož dění zasáhl některými svými písněmi. Vznikly první mužské sbory Křížkovského, které jsou chloubou české sborové tvorby. Pavel Křížkovský vnesl do české hudební kultury nové svérázné prvky. Národní písně, projev hudební tvořivosti nejširších mas našeho lidu, Křížkovský přetvořil v umělecké díla nehynoucí hodnoty a krásy. Těžištěm jeho tvorby jsou mužské sbory, které tvoří vrcholný typ sborové skladby v době předsmetanovské. Uvádíme některé z nich: Čáry, Prosba o převoz, Šablenka, Věrný až do smrti, Odpadlý od srdce, Rozchodná, Dar za lásku, Žaloba, Utonulá, Zatoč se, Odvedeného prosba.

Rovněž i v hudbě chrámové vytvořil Křížkovský díla trvalé hodnoty. Nejznámější je jeho píseň „Ejhle oltář Hospodinův září". Významná je i dirigentská a pedagogická činnost Křížkovského. Mezi jeho žáky patří také Leoš Janáček.

Pavel Křížkovský působil většinu života v Brně, kde také zemřel 8. 5. 1885. U příležitosti 50. výročí smrti Pavla Křížkovského v r. 1935 prohlásil náš přední hudební skladatel Josef Bohuslav Foerster: „Na pomníku genia české hudby nesmí chyběti postava Pavla Křížkovského, jednoho z prvních, největších a nejskromějších".

Dr. Jan Kožaný

Uvádíme doslovný krátký výňatek z úryvků kroniky Matláškovy, které zapsal p. Rud. Vojtek: Dne 2. 5. 1934 byl zbourán starý obytný dům majitelů Ladislava a Marie Prejzových č. 32, ve kterém se narodil dne 9. 9. 1846 vynikající český národohospodářský spisovatel Judr. Jan Kožaný. Posledně působil jako profesor na hospodářské akademii v historickém městě Táboře, kde také 3. 11. 1927 zemřel.

Dr. Jan Kolofík

V letech 1873 – 75 působil v Neplachovicích jako lékař Jan Kolofík, mezi lidmi zvaný „stryk Hanys". Ordinaci měl v domě č. 26 u p. Richty. Od r. 1875 se stal lékařem v Opavě. Zanechal po sobě na celém Opavsku trvalou památku. Přítel chudých, lékař-lidumil, nesmlouvavý vlastenec, pomáhá našim národním buditelům všude, kde je toho zapotřebí. Celá jeho činnost se nesla ušlechtilým sokolským heslem: „Ni zisk, ni slávu!"

Fran Směja

Je náš známý spisovatel. Působil v Neplachovicích jako řídící učitel v l. 1935 – 1938. Fran Směja se narodil 30. 5. 1904 v Suchých Lazcích. Vystudoval učitelský ústav v Opavě a působil od r. 1924 jako učitel na opavském okrese. Více let vyučoval v Hrabáni, odkud na vlastní žádost byl jmenován řídícím školy v Neplachovicích. Je prozaikem a humoristou. Jeho dílo vyrůstá z půdy slezského domova. Velmi známé jsou „Pletky", žertovné a vtipné básně ze života dědiny. Jeho romány jsou: Kalný proud, Potřísněná tvář, Odcházeli, Napsáno v horách, Pod klenbou dní, Jidáši. Za okupace působil Směja v Raškovicích a Bašce v okrese Místek. Byl také od Němců pro odbojovou činnost vězněn. Po osvobození se stal krajským osvětovým inspektorem v Ostravě.

Bohuš Kuzník Neplachovský

Narodil se 15. 7. 1903 v Kateřinkách. Již však v r. 1904 se přestěhoval s rodinnou do Neplachovic. Stal se učitelem a působil více let v Novém Dvoře u Stěbořic a v Lidečku, okr. Val. Klobouky. Od osvobození koná učitelskou službu v Neplachovicích. Je velmi známý divadelní pracovník. sám také složil divadelní hru „Provinění". Napsal i několik románů, které jsou mezi občany s oblibou čteny.

Vydány byly: „ozvěny minulosti", „Nepřirozenost", „Nedokončený román". Napsal též dramatizaci Bezdušových veršů „Ni to jen vzpomínky". K různým slavnostním besídkám a kulturním vložkám schůzí dovedl vždy pohotově složit několik humorných veršů.

Jindřich Otipka

Narozen 3.4.1921 v Neplachovicích u Opavy, zemřel 8.4.1986. Studoval na Státní grafické škole v Praze (1947) a užité malířství a grafiku u profesorů J.Baucha a E.Filly na VŠUP tamtéž (1947 - 1952). Působil jako pedagog v oboru výtvarné propagace na SPŠ stavební v Ostravě. Zabýval se volnou i užitou malbou. Věnoval se především krajinomalbě, zátiší a malbě květin. Na svých plátnech zachytil Ostravsko, Českomoravskou vysočinu a Slovensko. V 60.letech se odklonil od realismu a zabýval se kubismem, který ovlivnil jeho zátiší a figury a abstraktním uměním, jež inspirovalo krajinomalbu. 70.léta přinesla návrat k realismu. Používal výtvarnou zkratku, nervní svěží rukopis a výraznou obrysovou linii důrazně obepínající tvary. Zastoupen ve sbírkách Slezského zemského muzea v Opavě.

Samostatné výstavy: 1959 - Opava, Slezské muzeum (s A.Rozehnalem), 1972 - Opava, Slezské muzeum - Ostrava, Galerie, Dílo, 1984 - Český Těšín, foyer Těšínského divadla, 1986 - Opava, LŠU - výtvarný obor, 1991 - Opava, Výstavní síň ZUŠ - Dům umění

Vítězslav Bičík

prof. RNDr. Vítězslav Bičík, CSc. 26.12.1937 Neplachovice, pedagog, vědecký pracovník, popularizátor přírodovědeckých poznatků. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého. V roce 1987 byl jmenován univerzitním profesorem pro obor zoologie. V letech 1985-1991 působil ve funkci vedoucího Katedry zoologie a antropologie. Podstatnou část profesního života tvořila vyvážená pedagogická a vědecká práce. Svůj výzkum zaměřil na studium prostorové orientace vyšších obratlovců, na monitoring těžkých kovů v populacích hmyzu ve vztahu k znečištění životního prostředí, na ekologii a taxonomii pestřenek (jeden nový druh byl pojmenován norským badatele jeho jménem), na studium agresivního chování dutinových hnízdičů, na problematiku hnízdního parazitizmu a na význam jezevců v lesních ekosystémech. O výsledcích své vědecké práce přednášel na mnoha mezinárodních konferencích a sympoziích.

Na Přírodovědecké fakultě položil základy pro výuku etologie. Je úspěšným školitelem doktorandů a předsedou státních zkušebních komisí. Od roku 1990 byl pověřen funkcí hlavního redaktora vědeckého sborníku PřF UP. Jeho publikační činnost čítá téměř dvě stovky vědeckých prací, které uveřejnil v domácích i zahraničních časopisech. Je spoluautorem dvou monografií, pěti učebnic biologie pro základní a střední školy a šesti vysokoškolských učebních textů. Je o něm známo, že jako zoolog ovládá velmi dobře i mnohé další biologické obory. Stál u zrodu a realizace první Mezinárodní biologické olympiády, která se uskutečnila na Přírodovědecké fakultě v Olomouci v roce 1990. Jako vedoucí české delegace se poté zúčastnil všech dosavadních 16 mezinárodních biologických olympiád, mezinárodní jury několikrát předsedal a proslavil své univerzitní město Olomouc prakticky na všech kontinentech. Tato jeho činnost je velmi kladně hodnocena také MŠMT ČR.

Jeho jméno je uvedeno v americké Marquisově biografii Who is Who in the World, byla mu udělena Zlatá medaile Univerzity Palackého, medaile MŠMT ČR a medaile univerzit v Uppsale, Brisbane, Kielu a Chulalongkorn univerzity v Bangkoku. Je Čestným občanem rodné obce Neplachovice a nositelem Ceny města Olomouce.